|
|
Well-being, metody měření a jejich využití v praxi
Kosková, Kateřina ; Kočí, Jana (vedoucí práce) ; Váchová, Alena (oponent)
Tato práce pojednává o tématu well-being vysokoškolských studentů a tématech s daným směrem související. Jsou jimi např. pozitivní psychologie, kvalita života nebo štěstí. Přibližuje čtenářům možné přístupy tohoto konceptu, které vedou k definování tohoto směru a jeho pochopení. Jedním z nejznámějších novodobých konceptů je teorie duševní pohody dle amerického psychologa M. Seligmana, v rámci které byl představen koncept PERMA. Cílem této bakalářské práce je změřit well-being u náhodně vybrané skupiny vysokoškolských studentů za pomocí metody dotazníkového šetření. K získání daných dat byl využity přeložený dotazníky PERMA™ Meter, který je obohacen o 4 doplňující otázky, a dotazník převzatý od Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj. V teoretické části jsou též představeny výzkumné otázky, které jsou na základě analýzy a shrnutí jednotlivých dat prezentovány v diskusi a následně zodpovězeny.
|
|
|
Zvládání stresu a životních událostí ve vztahu ke smyslu pro humor a psychologické pohodě
Fodorová, Dagmara ; Výrost, Jozef (vedoucí práce) ; Kebza, Vladimír (oponent)
Teoretická část diplomové práce se zabývá především definicí a vymezením pojmů humoru, smyslu pro humor, stresu, životních událostí a osobní pohody a současně předkládá přehled základních teorií vztahujících se k těmto tématům. Cílem práce je však hledat jednotlivé souvislosti mezi zmiňovanými tématy. Především se snaží poukázat na pozitivní vliv smyslu pro humor na zvládání stresu a životních událostí. Empirická část práce se snaží ukázat smysl pro humor jako jednu z copingových strategií. Empirická část je založena na zpracování závěrů, které přinesla kvalitativní sonda, založena na hloubkových rozhovorech na téma smyslu pro humor a jeho souvislostí. Kvalitativní rozbor slovního materiálu naznačuje jednak souvislost smyslu pro humor s osobní pohodou a jednak předkládá smysl pro humor jako jednu z copingových strategií stresu a životních krizí. Klíčová slova: humor, smysl pro humor, osobní pohoda, stres, životní události, copingové strategie
|
|
|
Významné faktory kvality pracovního života z hlediska managementu v neziskovém sektoru
Jenšovská, Lucie ; Kirovová, Iva (vedoucí práce) ; Kebza, Vladimír (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou kvality pracovního života (quality of work life, QWL), konkrétně významnými faktory QWL z pohledu managementu v nestátních neziskových organizacích. Vnímání kvality pracovního života se projevuje pozitivně nejen v pracovní spokojenosti, ale také osobní pohodě a pracovní výkonnosti (její produktivitě a kvalitě). Cílem této mapující studie je zjištění významných faktorů QWL subjektivní perspektivou. K tomuto účelu byly využity expertní polostrukturované rozhovory. Výsledky naznačují, že identifikované faktory se shodují s oblastmi QWL uváděné jednotlivými autory či institucemi. Byly identifikovány tyto faktory: absence stresu, mezilidské vztahy na pracovišti, podpora od organizace, vedení, ohodnocení za práci, pracovní prostředí. Ke kladně hodnoceným faktorům patří dobré vztahy na pracovišti, potřebnost a užitečnost služby a možnosti seberealizace. K problematickým faktorům práce vedoucí pracovníci řadí finanční podmínky, povinnosti vyplývající z legislativního rámce, nejistotu z udržitelnosti služby, pohled společnosti a nízkou úroveň prostorového zázemí. Poznatky se mohou stát přínosem pro organizace poskytující sociální služby, mohou být využitelné při snazší implementaci a podpoře faktorů QWL, prožívání osobní pohody v práci, při výběru zaměstnanců, jejich...
|
|
| |
|
|
Osobní pohoda při práci probačního úředníka
Vachoušková, Veronika ; Drahoňovský, Jan (vedoucí práce) ; Novák, Petr (oponent)
Práce se zaměřuje na osobní pohodu, konkrétně v pracovním prostředí, úředníků Probační a mediační služby na středisku v Praze. Metodou řešení problému je kvalitativní výzkum, ke kterému byla data sbírána pomocí předem domluvených rozhovorů s náhodně vybranými úředníky střediska. Výzkum měl za cíl zmapovat jednotlivé oblasti osobní pohody u jednotlivých respondentů. V analýze dat byla použita metoda srovnávání a kontrastů, data jsou následně interpretována a zpřehledněna ve vytvořených tabulkách. Výsledkem výzkumu jsou častější pozitivní vyjadřování respondentů k daným tématům, nebyl detekován značný rozdíl mezi osobami s nižší a vyšší délkou působení na středisku, v některých názorech se vedoucí střediska od svých podřízených či od úředníka s nízkou pracovní zkušeností odlišují. Navíc se v rozhovorech objevili deviantní a kontrastní odpovědi. Validita dat byla následně diskutována v kapitole Diskuse, je zde možnost zkreslení odpovědí z důvodu nedávného stěhování střediska nebo z důvodu předem předložených otázek respondentovi. Výzkum byl porovnán s uvedenými výzkumy z kapitoly Přehled dosavadního poznání. Ke hlubšímu zkoumání této tématiky, navrhuji výzkum provést i na jiné pobočce Probační a mediační služby ČR nebo kvalitativní výzkum proměnit do kvantitativní roviny a zjistit tak situaci na více...
|
|
| |
|
|
Aktivity podporující well-being vysokoškolských učitelů
Buchtele, Monika ; Kočí, Jana (vedoucí práce) ; Syřiště, Ivo (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá tématem well-being a well-being vysokoškolských učitelů. V České republice toto téma není stále tak časté a populární, jako je tomu například v USA. Po distanční výuce v českých školách se sice začalo více mluvit a psát o well-beingu žáků a studentů, ale na učitele, a to hlavně ty vysokoškolské, se stále zapomíná. Cílem této diplomové práce je ověření funkčnosti na důkazech založených aktivit pro vysokoškolské učitele, které mají pozitivně ovlivňovat jejich well-being. Teoretická část se věnuje zdraví, well-beingu a faktorům ovlivňujícím well-being. Též se zaobírá tématem kvalita života. V neposlední řadě se teoretická část zabývá vybranými problémy učitelské profese, jak obecně, tak se zaměřením přímo na vysokoškolské učitele, jejichž well-being jimi může být negativně ovlivňován. Praktická část se zabývá smíšeným výzkumem, jehož cílem bylo zjistit funkčnost vybraných aktivit. První část představuje postup výzkumu, výzkumný vzorek, dotazníkové šetření a jednotlivé vybrané aktivity, které byly zařazeny do výzkumu. Druhá a hlavní část zahrnuje kazuistiky účastníků, kteří se nakonec zapojili do výzkumu. Do výzkumu se zapojilo šest vysokoškolských učitelů, převážně z Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy. Součástí praktické části je i diskuze, kde jsou shrnuty výsledky...
|
|
|
Socioekonomický status a jeho působení na strukturu a úroveň osobní pohody (well-being)
Matyášová, Eva ; Kebza, Vladimír (vedoucí práce) ; Blatný, Marek (oponent)
Souhrn: Diplomová práce představuje vývoj pojetí well-beingu a socioekonomického statusu (SES) pomocí analýzy dostupných údajů v domácí i zahraniční odborné literatuře. Těžiště teoretické části tkví v souvislosti mezi úrovní SES a kvalitou osobní pohody, hledání a možná vysvětlení rozličných vztahů mezi jednotlivými determinanty. Ve výzkumném šetření pak ověřujeme základní výzkumnou otázku, která se ptá po existenci závislostního vztahu well-beingu a SES. Osobní pohoda byla měřena pomocí testu SWLS (Satisfaction with life scale; Diener et al., 1985) a RPWB (Ryff's scales of psychological well-being; Ryff, 1989). Socioekonomický status jsme odvozovali od výše příjmu, úrovně vzdělání a hodnoty prestiže zaměstání. Na našem výzkumném vzorku (n = 213) jsme prokázali přítomnost vztahu mezi výší příjmu a mírou well-beingu naměřenou testem RPWB. A dále jsme označili signifikantní rozdíly v prožívané míře well-beingu naměřené testem SWLS u lidí se základním a středním vzděláním; a také u nejnižší a nejvyšší příjmové kategorie. Celkově je vztah ovšem složitěji strukturovaný a spíše než jednoduchá pozitivní korelace se zde uplatňuje systém vzájemné podmíněnosti. Klíčová slova: well-being, socioekonomický status, osobní pohoda, životní spokojenost, příjem, vzdělání, prestiž zaměstnání
|
|
|
Optimální prospívání ("flourish") manažera nadnárodní organizace
Rohlíková, Petra ; Rymeš, Milan (vedoucí práce) ; Bedrnová, Eva (oponent) ; Štětovská, Iva (oponent)
Role manažera klade vysoké nároky na daného jedince z hlediska kvalitního sebeřízení, a to především v oblasti vyvažování nároků této role a individuálních potřeb a hodnot jednotlivce. Disertační práce se zabývá možnostmi udržení osobní pohody v kontextu výkonu manažerské role v nadnárodní korporaci. Ústředním tématem je především jev flourish (optimální prospívání) definovaný americkým psychologem Martinem Seligmanem. Flourish ve své podstatě zahrnuje jak subjektivní, hédonickou složku (prožitek štěstí); tak i eudaimonickou kvalitu, jež staví na prospěšnosti daného jedince pro širší společenství. Prožitek jevu flourish je úzce provázaný se sebepojetím jedince; jeho obsah má subjektivní charakter. Práce v nadnárodním prostředí v sobě skrývá jistá specifika, která mohou snižovat kvalitu tohoto jevu u daných manažerů. Jedná se především o nutnost stálé adaptace na změny, práci v turbulentním prostředí, spolupráci spojenou s interferencemi různých kultur (národnostních i organizačních), práci v maticové struktuře či častý důraz na hédonismus či konzumní způsob fungování. Realizovaný výzkum má převážně kvalitativní charakter; mapuje stěžejní témata, kterým je třeba v budoucnosti věnovat více empirické pozornosti. Zaměřuje se na hlubší pochopení funkčních oblastí a strategií, které jedincům v manažerské...
|
|
|
Subjektivní hodnocení spokojenosti se životem mezi žáky 5. a 9. ročníku v Hradci Králové
Škubníková, Hana ; Voňková, Hana (vedoucí práce) ; Zvírotský, Michal (oponent)
Cílem této práce je porovnat subjektivní spokojenost s vlastní kvalitou života žáků 5. a 9. tříd základních škol v Hradci Králové. Práce se zaměřuje především na způsob trávení volného času, spokojenost se sociálními kontakty a rodinným zázemím, interakci ve škole, psychosomatické potíže a návyková rizika. Práce porovnává odpovědi jednotlivých ročníků a jednotlivých pohlaví respondentů. Zjišťuje, že mezi jednotlivými ročníky nedochází k signifikantním rozdílům. K těm dochází v porovnání jednotlivých pohlaví. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
host ::
RSS.